Optimalizace procesu generováńı map pomoćı XML Otakar Čerba Odděleńı geomatiky, Katedra matematiky, Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni ota.cerba@seznam.cz Kĺıčová slova: kartografické procesy, XML, Atlas mezinárodńıch vztah̊u, optimalizace Abstrakt Př́ıspěvek je zaměřený na optimalizaci proces̊u použitých při tvorbě Atlasu mezinárodńıch vztah̊u [Wai2007]. Tento atlasový projekt vznikl v létech 2006-2007 na p̊udě Západočeské uni- verzity v Plzni. Jednotlivé mapy tohoto tǐstěného atlasu byly generovány metodami webové kartografie, přičemž šlo o prvńı rozsáhlý projekt, kdy byly použity XML (eXtensible Markup Language) technologie pro generováńı tematických map ve formě klasického atlasu. Proto se během tvorby atlasu a po jej́ım ukončeńı objevily nedostatky, které by měly být v př́ıpadě daľśıho využ́ıváńı vytvořených postup̊u odstraněny nebo alespoň částečně eliminovány. Př́ıspěvek se skládá ze tř́ı část́ı, které popisuj́ı vytvořenou publikaci, princip generováńı map atlasu a na- vrhovaná zlepšeńı použ́ıvaných postup̊u. Úvod – Atlas mezinárodńıch vztah̊u Atlas mezinárodńıch vztah̊u [Wai2007] je publikace, která byla vytvořena desetičlenným au- torským kolektivem pod vedeńım PhDr. Šárky Waisové, PhD. Součást́ı autorského kolektivu byli zástupci Katedry politologie a mezinárodńıch vztah̊u Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), kteř́ı zajǐst’ovali textovou část a sběr dat. Tvorba kartografických výstup̊u byla úkolem člen̊u odděleńı geomatiky, které spadá pod Katedru matematiky Fakulty aplikovaných věd ZČU. Tvorbu kartografické části zajǐst’ovali Ing. Magdaléna Baranová, Doc. Ing. Václav Čada, CSc., Ing. et Mgr. Otakar Čerba a Ing. Karel Jedlička. Důvodem vzniku at- lasu byla předevš́ım absence podobné publikace na českém trhu. Atlas by mohl být využ́ıvaný širokým spektrem odborńık̊u z nejr̊uzněǰśıch obor̊u (politologie, politická geografie, studium mezinárodńıch vztah̊u, zahraničńı obchod apod.) a studenty př́ıslušných vědńıch na univer- zitách i na středńıch školách. Své mı́sto by tato publikace mohla nalézt i v knihovnách laik̊u, předevš́ım v souvislosti s rasantńımi změnami, které na politické mapě světa odehrávaj́ı a také se stále rostoućım významem politiky a globálńıch vztah̊u v životě běžného člověka. Geinformatics FCE CTU 2007 101 Optimalizace procesu generováńı map pomoćı XML Finálńı verze atlasu obsahuje 72 map (viz následuj́ıćı tabulka) a doprovodných text̊u na v́ıce než 150 stránkách. Atlas je dále doplněn daľśımi obrázky, tabulkami a grafy [Čer2007a], [Bar2007]. Druh map Počet map Politická mapa světa 1 Fyzicko-geografická mapa světa 1 Tematické mapy 47 Atypické mapy 4 Mapy politicko-geografických region̊u 4 Detailńı mapy 15 Celkem 72 Table 1 – Struktura Atlasu mezinárodńıch vztah̊u Princip generováńı map Kromě obsahu, grafické úpravy a rozměr̊u byl základńım limitńım faktorem pro tvorbu te- matických map Atlasu mezinárodńıch vztah̊u výstupńı formát. Veškeré kartografické výstupy bylo potřeba vytvořit ve formátu PDF (Portable Document Format), který požadovala tiskárna vydavatelstv́ı Aleš Čeněk. Postup tvorby map: 1. Navržeńı základńıho rámce map (měř́ıtková řada, grafický design, umı́stěńı a tvar základ- ńıch kompozičńıch prvk̊u apod.; v́ıce viz [Čer2007a]). 2. Volba kartografického zobrazeńı (autorský kolektiv vybral modifikované vyrovnávaćı zobrazeńı Times; v́ıce viz [Bar2007]). 3. Volba interpretačńıch metod (viz Tab 2 [Čer2007a], [Bar2007]). 4. Generováńı map. 5. Kontrolńı a validačńı procedury. Ačkoli finálńım produktem měla být tǐstěná verze atlasu, jednotlivé mapy byly generovány technikami webové kartografie. Hlavńım d̊uvodem byla předevš́ım předpokládaná aktualizace map, kterou si bezpochyby vyžádá překotný vývoj na poli mezinárodńıch vztah̊u. Vytvořené šablony je možné využ́ıvat i pro daľśı zpracováńı prostorových dat. Výstupem námi použité metody byly mapy ve formátu SVG (Scalable Vector Graphics), které byly pomoćı pro- gramů Inkscape (grafická editace a transformace do formátu Postscript) a GSVIEW32.EXE, A Ghostscript graphical interface převedeny do formátu PDF určeného pro výsledný tisk. Pro generováńı map byly použity formáty založené na bázi značkovaćıho jazyka XML (eX- tensible Markup Language) a př́ıbuzné technologie. Konkrétně se jednalo o formáty ([Čer2007a], [Bar2007]): 1. Vlastńı XML schéma (soubor atlas.xml) popisuj́ıćı jednotlivé mapy atlasu, mapové Geinformatics FCE CTU 2007 102 Optimalizace procesu generováńı map pomoćı XML symboly, barevné stupnice (barevné stupnice většinou pocháźı z webových stránek Cyn- thie A. Brewer1) a formáty výsledných map. 2. XML Namespaces (jmenné prostory) umožňuj́ıćı použ́ıvat v jednom dokumentu v́ıce typ̊u značeńı neboli v́ıce značek (tag̊u) pro elementy a atributy. Např́ıklad dokument atlas.xml obsahuje elementy definované ve vlastńım značeńı a také prvky ze schématu SVG. Podobně i transformačńı styl se skládá z prvk̊u jazyk̊u XSLT, XLink a SVG. 3. JML neboli JUMP GML (Geography Markup Language) představuj́ıćı specifickou pod- množinu jazyka GML, který je primárně určený pro popis geografických dat. Formát JML sloužil ke kódováńı geoprostorových i atributových dat. 4. XSLT (eXtensible Stylesheet Language Transformation), který je součást́ı komplexńıho stylového a transformačńıho jazyka XSL (eXtensible Stylesheet Language). XSLT se použ́ıvá pro transformaci XML do jiných, nejen XML formát̊u. Transformačńı styl slouž́ı k převodu datových soubor̊u (formáty JML a XML) na vlastńı mapu (formát SVG). Pro tvorbu atlasu byly nejprve použ́ıvány šablony (soubor atlas.xsl) zapsané v kombinaci prvńı verze jazyka XSLT a jej́ıho rozš́ı̌reńı EXSLT. V červnu 2006 došlo k přepsáńı šablon nové verze XSLT 2.0. 5. XPath (XML Path Language) představuje dotazovaćı jazyk určený pro výběr jednot- livých část́ı XML dokumentu. Při tvorbě atlasu byl jazyk XPath použ́ıvaný pro výběr jednotlivých část́ı mapy (např. zeměpisná śıt’, popisky, diagramy apod.), které byly následně zpracovávány transformačńım procesorem podle zásad transformačńıho stylu. V pr̊uběhu tvorby atlasu došlo podobně jako v př́ıpadě XSLT ke změně verze XPath – nyńı je v souboru atlas.xsl použ́ıván XPath 2.0. 6. XLink (XML Linking Language) umožňuje odkazy mezi XML dokumenty i mezi jeho částmi. Oproti odkaz̊um známým z HTML umožňuje i dvousměrné nebo dokonce v́ıce- směrné odkazy. V jednotlivých mapách se XLink 1.0 použ́ıvá pro odkazy na př́ıslušné barevné přechody, přičemž p̊uvodně měl sloužit také k vytvořeńı vazeb mezi popisem symbolu a jeho lokalizaćı. 7. SVG (Scalable Vector Graphics) je otevřený vektorový formát určený předevš́ım pro popis a distribuci dvourozměrných vektorových dat v prostřed́ı internetu (v́ıce viz [Čer2006b]). Mapy byly generovány ve formátu SVG 1.1. 8. XHTML (eXtensible HyperText Markup Language) je jazyk určený pro popis obsahu www stránek. Jedná se o př́ımého následńıka velice populárńıho jazyka HTML (Hy- perText Markup Language), resp. o propojeńı HTML a XML. V projektu Atlas me- zinárodńıch vztah̊u se jazyk XHTML 1.0 Strict společně s kaskádovými styly použil pro definováńı webových stránek s jednotlivými mapami, které sloužily pro jejich prohĺıžeńı a př́ıpadné revize. 9. CSS (Cascading StyleSheet, kaskádové styly) je jednoduchý stylový jazyk už́ıvaný přede- vš́ım ve spojeńı s HTML k definováńı vizualizačńıch pravidel. V našem př́ıpadě kaskádové styly (verze 2.1) posloužily jednak pro popis vizualizačńıch pravidel pro webovou stránku s ukázkami map a předevš́ım pro určeńı vizualizačńıch pravidel jednotlivých map. K 1 http://www.personal.psu.edu/cab38/ColorBrewer/ColorBrewer intro.html Geinformatics FCE CTU 2007 103 http://www.personal.psu.edu/cab38/ColorBrewer/ColorBrewer_intro.html http://www.personal.psu.edu/cab38/ColorBrewer/ColorBrewer_intro.html Optimalizace procesu generováńı map pomoćı XML mapám jsou kaskádové styly připojeny dvěma zp̊usoby – společné vizualizačńı vlast- nosti jsou k mapám připojeny pomoćı exterńıho stylu (zakladni styl.css) a některé spe- cifické vlastnosti jsou popsány pomoćı inline styl̊u a XML prezentačńıch atribut̊u – oba zp̊usoby jsou zapsány jako atributy př́ıslušných element̊u. Vlastńı generováńı map prob́ıhalo na principu přǐrazeńı vizualizačńıho stylu jednotlivým da- tovým soubor̊u. Př́ıslušný styl a vstupńı data byly zpracovány pomoćı XSLT procesoru – v př́ıpadě Atlasu mezinárodńıch vztah̊u byl použitý volně šǐritelný produkt Saxon 8.8 verze B, který implementuje jazyky XSLT 2.0, XPath 2.0 (starš́ı verze XSLT a XPath jsou také podporovány), XQuery 1.0 a XML Schema 1.0. Vı́ce o generováńı map prostřednictv́ım XSLT styl̊u viz [Ten2003], [Čer2006a], [Čer2007b]. Optimalizace procesu generováńı map Zvolený postup – generováńı map ve formátu XML z XML dat pomoćı styl̊u zapsaných v XML s sebou přináš́ı následuj́ıćı výhody [Bar2007]: � Aplikace je sestavena výhradně z nekomerčńıho software. Uživatel může téměř všechny finančńı prostředky použ́ıt na nákup kvalitńıch datových sad. � S XML soubory lze pracovat bez ohledu na použ́ıvané technologie, operačńı systém nebo softwarové vybaveńı. Uživatelé XML maj́ı k dispozici velké množstv́ı nejr̊uzněǰśıho software – editory, parsery (programy pro kontrolu XML syntaxe), validátory, prohĺıžeče, XSLT procesory (prostředky pro práci se stylovými jazyky), konvertory a daľśı. Velký pod́ıl mezi XML software maj́ı programy š́ı̌rené pomoćı nějaké otevřené licence. � XML je velice rozš́ı̌renou technologíı – na internetu se nacháźı obrovské množstv́ı in- formaćı ve formě článk̊u, př́ıspěvk̊u z odborných konferenćı, tutoriál̊u, mailových kon- ferenćı apod. Např́ıklad téměř jedna čtvrtina všech př́ıspěvk̊u na konferenci SVG Open 2005 v nizozemském Eshende byla věnována geografickým informačńım technologíım, předevš́ım tvorbě map. � Pomoćı stylových a transformačńıch jazyk̊u docháźı k odděleńı obsahu dokumentu od vizualizačńıch pravidel. Proto lze XML dokumenty velice snadno přizp̊usobovat konkrétńım potřebám uživatele. Na druhou stranu použ́ıváńı styl̊u s sebou přináš́ı jed- notný vzhled všech dokument̊u s možnost́ı jednoduché a předevš́ım rychlé aktualizace. � Za celou aplikaćı stoj́ı pouze jediná technologie. Nav́ıc technologie, která se velice rychle vyv́ıj́ı, ale je podporovaná (v r̊uzné mı́̌re) většinou světových výrobc̊u software. Při vlastńı tvorbě map docházelo k řadě chyb, které byly zp̊usobeny předevš́ım nezkušenost́ı s projekty obdobného rozsahu a tématického zaměřeńı (za upozorněńı na chyby a postřehy v Geinformatics FCE CTU 2007 104 Optimalizace procesu generováńı map pomoćı XML pr̊uběhu tvorby map i po vydáńı publikace je zapotřeb́ı poděkovat celému autorskému kolek- tivu, dále předevš́ım Ing. Jánu Pravdovi, DrSc. a také Prof. RNDr. Vı́tu Vožeńılekovi, CSc., Doc. RNDr. Jaromı́ru Kaňokovi, CSc. a Mgr. Monice Čechurové, PhD.). Navrhované změny, které částečně eliminuj́ı zjǐstěné nedostatky, můžeme rozdělit do pěti základńıch skupin: 1. Popis generovaných map. 2. Optimalizace vstupńıch dat. 3. Optimalizace transformačńıch šablon. 4. Odstraněńı kartografických nedostatk̊u. 5. Zlepšeńı datového a komunikačńıho toku. Popis generovaných map V současné době prudce nar̊ustá počet geoprostorových dat, včetně kartografických výstup̊u. Proto je nutné vytvářet podrobné a standardizované popisy veškerých datových soubor̊u. Tentýž problém řeš́ı také směrnice INSPIRE (INfrastructure for SPatial InfoRmation in Eu- rope), jej́ımž jedńım úkolem je prosazeńı použ́ıváńı metadat. Metadatový popis je d̊uležitý nejen z legislativńıho hlediska, ale také z pohledu sémantického webu, kdy metadatové záznamy umožńı efektivněǰśı vyhledáváńı a použ́ıváńı nejr̊uzněǰśıch katalogových služeb. Pro př́ıpad vytvořeńı elektronické verze atlasu nebo aktualizaćı tǐstěné verze atlasu v di- gitálńı formě bude nutné doplnit generované mapy metadatovými záznamy. Obsah metadat by se měl ř́ıdit mezinárodńı normou ISO 19115 a směrnićı INSPIRE. Z hlediska formátu je d̊uležitá jeho otevřenost a standardizace – jako nejvhodněǰśı se jev́ı formát na bázi XML DCMI (Dublin Core Metadata Initiative). Zařazeńı XML metadatového formátu umožńı ge- nerováńı některých metadatových záznamů pomoćı XSLT př́ımo z popisu map (např. název mapy). Daľśı možnost́ı je vložeńı metadatových záznamů ve formátu DCMI př́ımo do popisu mapy (soubor atlas.xml) pomoćı XML Namespaces. Metadatový popis by měl být připojen nejen k jednotlivým mapám, ale také k vytvořeným šablonám, popisným soubor̊um, schémat̊um, styl̊um nebo webovým stránkám, které jsou ned́ılnou součást́ı celého projektu. Optimalizace vstupńıch dat Vstupńı datové vrstvy byly převzaty z datových sad distribuovaných společnost́ı ESRI. Data obsahovala drobné chyby z hlediska obsahu, např́ıklad Španělsko přǐrazené do Afriky nebo chyběj́ıćı zakresleńı státu Vatikán. Vzhledem ke stář́ı dat bylo zapotřeb́ı také doplněńı nového státńıho celku – Východńı Timor, a změn atribut̊u u některých zemı́ (např́ıklad přejmenováńı státu Zair na Kongo). Vzhledem k rozsahu dat a redundantńı podrobnosti by bylo vhodné před vlastńım zpra- cováńım data generalizovat. Jedná se předevš́ım o zjednodušeńı obrys̊u kontinent̊u (pro potřeby Geinformatics FCE CTU 2007 105 Optimalizace procesu generováńı map pomoćı XML atlasu byla data velice podrobná) a spojeńı některých jednoduchých liníı do řetězce liníı. Jedi- nou formou generalizace aplikovanou na vstupńı data bylo odstraněńı nadbytečných atribut̊u (např. kódy měn apod.). Daľśı změnou, která byla nezbytná z pohledu procesu transformace dat do kartografického výstupu, bylo převedeńı p̊uvodńıch dat z formátu Shapefile do formátu JUMP GML. Tato změna znamenala nár̊ust objemu dat o v́ıce než 400%. Mezi vstupńı data se také zdrojový dokument atlas.xml, který obsahuje popis jednotlivých map a daľśıch použitých nástroj̊u, např́ıklad kartografických barevných stupnic. Základńım vylepšeńım tohoto souboru je vytvořeńı schématu, které bude popisovat jednotlivé prvky dokumentu, jejich vzájemné vazby a př́ıpadná omezeńı nebo tzv. ” business rules“. Schéma by mělo sloužit také ke kontrole a validaci zdrojového souboru a zároveň by mělo zajistit přenositelnost tohoto základńıho stavebńıho prvku aplikace do jiných projekt̊u a př́ıpadná rozš́ı̌reńı. Tento schémový soubor by mohl být součást́ı širš́ıho schématu jazyka popisuj́ıćı mapy a jiné kartografické produkty. Součást́ı schématu by mohly být vazby na již existuj́ıćı XML deriváty zabývaj́ıćı se geografickými daty (metadatový popis, jazyk definuj́ı diagramové prvky mapy apod.). Jako v současnosti nejvhodněǰśı schémový jazyk se jev́ı RELAX NG doplněný o datové typy použ́ıvané v jazyku W3C XML Schema a některé konstrukce jazyka Schematron. Optimalizace transformačńıch šablon Daľśı vylepšeńı se týká také transformačńıch šablon, které sloužily k převáděńı vstupńıch sou- bor̊u prostorových dat na digitálńı mapy publikované v Atlasu mezinárodńıch vztah̊u. Optima- lizace šablon spoč́ıvá jednak ve zkráceńı kódu (odstraněńı nadbytečných prvk̊u, modularizace, sestavováńı jednotlivých interpretačńıch kartografických metod jako sekvenci základńıch mo- dul̊u) a také v implementaci všech nových prvk̊u jazyk̊u XSLT 2.0 a XPath 2.0. Z pohledu aplikace transformačńıch a dotazovaćıch jazyk̊u založených na bázi XML do kartografie jsou d̊uležité zejména následuj́ıćı vlastnosti obou výše uvedených jazyk̊u: � Pro digitálńı kartografii (předevš́ım pro generováńı map) je výhodná práce sekvencemi a textovými řetězci, které mohou představovat seznamy souřadnic (např. ve formátu GML nebo SVG). Otázkou je rychlost transformačńıch procesor̊u, které jsou většinou napsány v Javě, při zpracováńı takového objemu dat, který je v oblasti geoinformačńıch technologíı běžný. � Prohledáváńı a rozřazováńı rozsáhlých dokument̊u obsahuj́ıćı prostorová data s velkým počtem atribut̊u zjednoduš́ı a zřejmě také zrychĺı použ́ıváńı kĺıč̊u a možnost seskupováńı dat na základě zadaného výrazu (velice jednoduše se budou např́ıklad řadit obce na základě př́ıslušnosti k obci s rozš́ı̌renou p̊usobnost́ı). � XSLT 2.0 integrovala řadu funkćı EXSLT, které jsou při tvorbě digitálńıch map ne- zbytné. Např́ıklad se jedná o matematické funkce (součet, pr̊uměr, maximum, mini- mum) použ́ıvané při tvorbě graf̊u a diagramů při generováńı kartodiagramů nebo při generováńı interval̊u stupnic při generováńı kartogramů. � Práce s datovými typy XML Schema, které jsou přeb́ırány i do daľśıch aplikaćı (např. jazyky RELAX NG, OWL) je d̊uležitá z hlediska tvorby obecného sémantického doku- Geinformatics FCE CTU 2007 106 Optimalizace procesu generováńı map pomoćı XML mentu a také snažš́ı kontrole správnosti dokumentu (zabráńı se tak např́ıklad použ́ıvańı textových řetěz̊u mı́sto č́ısel apod.). � Práce s regulárńımi výrazy patř́ı mezi daľśı výhody druhé verze XSLT. Např́ıklad v SVG souborech p̊ujde odstranit vysoké hodnoty jednotlivých souřadnic (dojde ke zmenšeńı velikosti soubor̊u), ” odř́ıznutá“ hodnota bude do souboru vrácena pouze jednou ve formě translačńı transformace. � XSLT zásadně změnilo charakter. Od stylového jazyku (jakési dokonaleǰśı verze kaskádo- vých styl̊u) se posouvá sṕı̌se do oblasti programovaćıch jazyk̊u, o čemž svědč́ı doplněńı a zdokonaleńı práce s funkcemi, podmı́něné výrazy apod. [Nič2005] Vyšš́ı úrovni optimalizace bráńı ńızká úroveň implementace XSLT 2.0 a XPath 2.0 (stejný problém maj́ı i jiné XML technologie jako např́ıklad SVG) v r̊uzných nástroj́ıch. Výjimku tvoř́ı XSLT procesor Saxon použ́ıvaný pro generováńı map atlasu. V budoucnosti (v př́ıpadě daľśıho využ́ıváńı transformačńıch styl̊u) by měly být do trans- formačńıho stylu doplněny daľśı šablony pro generováńı daľśıch kartografických interpretačńıch metod (r̊uzné typy kartogramů nebo kartodiagramů) a pro analýzu dat (tvorba stupnic, grafy četnosti...). V souvislosti s rozš́ı̌reńım transformačńıho stylu bude dokument atlas.xsl modu- larizován (rozdělen na několik menš́ıch vzájemně propojených soubor̊u). Odstraněńı kartografických nedostatk̊u Kartografické nedostatky se projevuj́ı předevš́ım d́ıky tzv. ” autorské slepotě“, d́ıky ńıž tv̊urc̊um map uniknou některé d́ılč́ı nedostatky ve využ́ıváńı kartografických interpretačńıch metod. V př́ıpadě Atlasu mezinárodńıch vztah̊u se jedná o � Volbu kartografického zobrazeńı, která byla determinována ” geodetickým pohledem“ na zobrazovanou problematiku. Jinými slovy při volbě kartografického zobrazeńı byla d̊uležitá minimalizace zkresleńı a výsledná kompozice mapy před zvýrazněńım oblast́ı, které jsou z pohledu mezinárodńıch vztah̊u potřebné (např. rovńıková Afrika) – ” geo- grafický pohled“. � Různé velikosti ṕısma použité na Politické mapě světa evokuj́ı r̊uzný význam popiso- vaných objekt̊u (stát̊u). � Otázky vyvolala také použitá terminologie. Vzhledem k poměru map a doprovodného textu by mohla být publikace označena nikoli jako atlas, ale sṕı̌se jako mapová ency- klopedie. Zlepšeńı datového a komunikačńıho toku Zlepšeńı datového a komunikačńıho toku (např. Komunikace mezi členy autorského kolektivu, verzováńı jednotlivých fáźı, forma, zp̊usob a četnost zálohováńı apod.) patř́ı v současnosti mezi aktuálńı problémy kartografie. Činnost kartografa by měla spoč́ıvat v ř́ızeńı a vedeńı celého atlasového projektu a také v korigováńı ” autorské slepoty“ spolupracovńık̊u (tv̊urc̊u dat, marketingových specialist̊u, designér̊u apod.). Geinformatics FCE CTU 2007 107 Optimalizace procesu generováńı map pomoćı XML V našem konkrétńım př́ıpadě se ukázala jako velice problematická komunikace mezi jednot- livými členy rozsáhlého kolektivu autor̊u. Řešeńım by mohlo být např́ıklad použit́ı softwaru pro vedeńı projekt̊u (pro př́ıklad uved’me produkt Microsoft Office Project 2007). V pr̊uběhu praćı jsme se pokusili zavést alespoň online tvorbu a sd́ıleńı dokument̊u (docs.google.com), což se však nakonec nesetkalo s patřičným ohlasem. Data byla předávána v r̊uzných formátech (často se jednalo o texty ve formátu DOC nebo tabulky ve formátu XLS), které nemohly být automaticky převáděny do formátu zpracovatelných prostřednictv́ım geoinformačńıch tech- nologíı. V procesu generováńı map se vyskytuj́ı i daľśı riziková mı́sta, která ovšem nejdou elimino- vat změnou pracovńıho postupu. Změnu muśı vyvolat předevš́ım výrobci podp̊urného soft- ware. Mezi nejvýrazněǰśı nedostatky patř́ı slabš́ı podpora formátu SVG a rychlost zpracováńı velkého množstv́ı dat interpretačńım jazykem Java. V atlasu nejsou využity veškeré možnosti vektorového formátu SVG. SVG např́ıklad umožňuje velice elegantńı a jednoduché definovańı symbol̊u. Ty je možné zapsat pouze jednou a daľśı použit́ı těchto symbol̊u lze zajistit pomoćı odkaz̊u, který je zapsaný v jazyku XLink. U ta- kového symbolu je možné nejen zadat souřadnice nového umı́stěńı, ale ” novému” symbolu lze přidat ” nové” atributy, např́ıklad transformaci (SVG umožňuje použ́ıváńı změny měř́ıtka, zkoseńı, posun a rotace) nebo jiný vizualizačńı styl. Bohužel ne každý software umožňuje re- gulérńı předáváńı symbol̊u pomoćı XLink odkaz̊u (stejné typ odkaz̊u ovšem funguje v př́ıpadě barevných přechod̊u – gradient̊u). Proto bylo nutné veškeré symboly pomoćı stylu a trans- formačńıho procesu do výsledné mapy koṕırovat, č́ımž se zvláště v př́ıpadě složitých symbol̊u zvětšila velikost výsledného souboru. Slabš́ı podporu ze strany výrobc̊u software maj́ı i daľśı vlastnosti formátu SVG jako např́ıklad animace, vzorky, ořezové cesty nebo podpora mul- timédíı. Jedńım z daľśıch problémů byla rychlost aplikaćı založených na interpretačńım jazyku Java. V jazyce Java byly vytvořeny stěžejńı aplikace použ́ıvané pro zpracováńı map atlasu, jako např́ıklad transformačńı procesor Saxon, GIS software pro zpracováńı dat OpenJUMP a gra- fický editor Inkscape – d̊uvodem pro výběr těchto aplikaćı byly předevš́ım multiplatformnost a otevřenost. Tyto aplikace velice obt́ıžně a pomalu zpracovávaly rozsáhlá data (pr̊uměrný JML soubor – 14,5 MB, pr̊uměrný SVG soubor – 8,5 MB, pr̊uměrný PS soubor – 14 MB, výsledná mapa ve formátu PDF – 1,9 MB). Závěr V České republice byla kartografická atlasová tvorba v nedávné minulosti poměrně opomı́jena. Tento př́ıspěvek shrnuje zkušenosti źıskané během v́ıce než ročńı práce na Atlasu mezinárodńıch vztah̊u. Navrhovaná zlepšeńı lze rozdělit do dvou skupin: 1. Optimalizace týkaj́ıćı se použité technologie, která je svým zp̊usobem specifická a nav́ıc je stále ve vývoji. 2. Optimalizace standardńıch kartografických proces̊u (źıskáváńı, hodnoceńı a modifikace vstupńıch dat, kartografické postupy, metody a použité prvky). 3. Zkvalitněńı komunikačńıch proces̊u v rámci autorského kolektivu. Geinformatics FCE CTU 2007 108 Optimalizace procesu generováńı map pomoćı XML Použ́ıváńı webových technologíı při tvorbě atlas̊u je velice zaj́ımavou technologíı, která od- pov́ıdá současným aktuálńım trend̊um světové kartografie (ICA Research Agenda [Vir2007]). Z tohoto d̊uvodu by mohly navrhované optimalizačńı procesy sloužit jako podklad pro daľśı projekty podobného charakteru. Seznam použitých zdroj̊u 1. [Bar2007] Baranová, M., Čada, V., Čerba, O. Kartografická část Atlasu mezinárodńıch vztah̊u. In Kartografické listy 15. Bratislava: Kartografická spol’očnost’ Slovenskej repub- liky, Geografický ústav Slovenskej Akadémie vied, 2007, str. 5-12. ISBN 80-89060-10-8. ISSN 1336-5274. 2. [Čer2006a] Čerba, O. Cartographic e-documents & SGML/XML. In International Sym- posium GIS. Ostrava 2006. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita, 2006. Dostupné z: 3. [Čer2006b] Čerba, O. SVG v kartografii [online]. In Geoinformatics FCE CTU 2006. Praha: 2006. ISSN 1802-2669. Dostupné z: 4. [Čer2007a] Čerba, O. Tvorba map pro Atlas mezinárodńıch vztah̊u. In 9. odborná konference doktorského studia Juniorstav 2007. Brno: 2007. ISBN 978-80-214-3337-3. 5. [Čer2007b] Čerba, O. XML Technologies for Cartographers. In XXIII International Cartographic Conference. Moskva : International Cartographic Association, 2007. 6. [Nič2005] Nič, M. XSLT 2.0 Tutorial [online]. 13.12.2005. Dostupné z: 7. [Ten2003] Tennakoon, W.T.M.S.B. Visualization of GML data using XSLT [online]. 2003. Dostupné z: 8. [Vir2007] Virrantaus, Kirsi, Fairbairn, David. ICA Research Agenda in Cartography and GI science [online]. In ICA News, Number 48, June 2007. International Cartographic Association, 2007. Dostupné z: 9. [Wai2007] Waisová, Š.; Baranová, M.; Čada, V.; Čerba, O.; Jedlička, K.; Šanc, D.; Weger, K.; Cabada, L.; Romancov, M. Atlas mezinárodńıch vztah̊u: prostor a politika po skončeńı studené války. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. 158 s. ISBN 978-80-7380- 015-4. Geinformatics FCE CTU 2007 109 Geinformatics FCE CTU 2007 110